Montáž volně stojící vany. Jak začít ?

Při naší práci se často setkáváme s dotazy, jak správně nainstalovat volně stojící vanu. Podle našeho názoru je pro každého, i když nemá v oboru žádné zkušenosti, mnohem jednodušší než instalovat vestavěnou vanu. V případě vestavných van je však téma na internetu poměrně hojně diskutované a snadno dohledatelné. V případě volně stojících van se odpověď na tuto otázku nehledá snadno.

Mezi klíčové rozdíly u volně stojících van patří především integrovaný, nevyjímatelný plášť. U klasických van je potřeba prostor pod vanou zastavět vytvořením stěny z tvárnic, cihel nebo hliníkového rámu se sádrokartonem a na toto místo pak nalepit mozaiku nebo obklady. Můžete také použít speciální ABS nebo akrylové pouzdro namontované na dřevěných nebo kovových prvcích pod okrajem. Bohužel nevýhodou takto vyhrazeného pouzdra je fakt, že není vyztužené. Bohužel není tuhý, ale pružný. Často se stěhuje. Dřevěné spojovací prvky mají tendenci se odlamovat, což způsobuje, že pouzdro neustále vypadává. Další nevýhodou je, že často přidávaná ABS pouzdra na rozdíl od akrylu časem mění barvu. U volně stojících van nedochází k efektu pohyblivého pláště, protože vana je monolit - plášť je jedním prvkem s vnitřní částí vany. Tímto způsobem ušetříte čas strávený montáží těchto prvků a získáte odolný produkt, který nepodléhá zničení.

Dalším zásadním rozdílem je rám s nožičkami. U starších klasických řešení je rám s nožičkami dodáván zákazníkovi v dílech pro vlastní montáž. V praxi se jedná o dva nebo čtyři kovové profily se šroubovacími nožičkami, které je potřeba ke dnu vany buď přišroubovat pomocí přiložených šroubů, nebo na ni přilepit. Takový rám se může v průběhu času chovat jinak. Nejčastěji se po nějaké době při používání vany začne pohybovat a vrzat. U volně stojících van k tomuto efektu nedochází, protože rám s nožičkami je konstruován zcela jinak. Nejčastěji je již zapuštěna do konstrukce vany, tedy připravena k použití bez jakékoliv montáže.

V případě volně stojící vany je potřeba vanu pouze vyrovnat na nožičkách. Myslím, že většina z Vás se už s vodováhou zabývala, takže tento krok vynechám. Nožičky mají podobu kovového závitu s plastovým nebo kovovým koncem, který se našroubuje nebo vyšroubuje z rámu a poté se zajistí maticí (tzv. protizámek). Vana musí být vyrovnána tak, aby její integrovaný plášť byl cca 2-3 mm nad podlahou. Vysvětlím proč. Nosným prvkem každé vany jsou nohy integrované s vnitřní částí. I když je plášť tuhý a vyztužený, není určen k přenášení těžkých nákladů. Tyto 2-3 mm mezery jsou tzv. nárazníkem, který chrání vanu před poškozením.

 Proč je důležité vanu správně vyrovnat? Ze dvou hlavních důvodů. První a nejdůležitější je bezpečnost používání. Vana se nesmí viklat. Každá z nohou musí stát stabilně na podlaze, aby koupající neztratil rovnováhu a nespadl vlivem pohybu vany. Při nesprávném vyrovnání může dojít i k poškození vany a netěsnosti napojení na odtok, což může v krajním případě vést k zatopení koupelny. Existuje další aspekt samotného vyrovnávání, který je často přehlížen, ale je stejně důležitý. Každá z našich van má dno profilované pro vytvoření spádu směrem k odtoku. Pokud je vana nakloněna příliš na jednu stranu, může se stát, že se místo vypuštění bude na nějakém místě shromažďovat.

Jak je to s připojením odtoku u volně stojící vany? Obvykle se používá více řešení, mírně odlišných oproti klasickým vanám.

Prvním a pravděpodobně nejčastěji používaným jsou pružné spoje v podobě tvarovacích odtokových trubek, tedy tzv. potrubních sifonů. Jedná se pravděpodobně o nejjednodušší způsob instalace, protože po připojení k příslušnému odtoku v podlaze vana jednoduše sedí na svém místě. Pamatujte, že správně vedená podlahová odpadní trubka vyčnívá několik centimetrů nad podlahu. U tohoto řešení je to zvláště důležité, protože sifon vzniká samovolně po umístění vany. Pokud je však odtok instalován nesprávně, např. šikmo, je nutné tento postup provést ručně vytvořením U z odtokové trubky nebo vytvořením U z kolena, do kterého se pak trubka vloží. Princip každého sifonu je vcelku jednoduchý a je známý již léta. Voda se shromažďuje na dně sifonu a přerušuje tok odpadních plynů do koupelny. Také pokud po instalaci zaznamenáte v koupelně nepříjemné pachy, znamená to, že instalace byla provedena nesprávně.

Druhým řešením používaným mimo jiné u našich van je permanentní plastový sifon našroubovaný na závit umístěný na dně vany. Sifon má těsnění, takže při šroubování dbejte na to, aby byl rovný. Na tom závisí těsnost spojení. Pak k takovému sifonu připojíme koleno. Zde také dbáme na polohu těsnění a dobře jej dotáhneme. Za lokty vždy odpovídá ten, kdo vanu instaluje. Vhodné trubky snadno najdete v každém instalačním obchodě nebo v obchodě pro kutily. V případě tohoto řešení je nejlepší umístit vanu na vyvýšenou plošinu na levé a pravé straně, abyste získali přístup k přípojkám zespodu, a poté ji řádně připojit a namontovat na místo s postupným odstraňováním podpěr. Ohebnou trubku najdete i v instalačním obchodě a napojíte ji místo kolena a vanu pak jednoduše namontujete.

Co dělat po připojení vany?

Důležitým krokem bude napuštění vany vodou, ponechání 12 hodin a následné vypuštění. Proč je tento krok tak důležitý. V praxi ověří, zda jsme vanu správně zapojili a zda nedochází k netěsnostem. Kontrolovat byste měli i samotný přepad umístěný na boku vany. Pokud jsme všechny tyto kroky provedli správně a z pod vany neunikla voda, můžeme se pustit do silikonování.

V případě volně stojících, nástěnných van, nebo jak někteří říkají, nástěnných van, doporučujeme použít vanové těsnící lišty. Silikonem potažená lišta na přechodu mezi vanou a stěnou navíc ochrání před vniknutím vody za vanu. Silikon je sice dobré řešení, ale nevydrží věčně.
Dodatečná ochrana v podobě takového proužku ochrání vanu roky.
Nástěnnou vanu můžete samozřejmě na bocích a dně také silikonovat.

Typicky volně stojící vany také doporučujeme lepit na podlahu ze spodní strany. Tím zabráníte pohybu vany. To je zvláště důležité, pokud máte děti. Často také dostáváme dotazy, zda je to nutné. Vana naplněná vodou by se vlastní vahou hýbat neměla, ale nejlepší je takový krok udělat, byť jen z praktických důvodů. Vana nalepená na podlaze se bude snadněji čistit. Zpod ní nebude vycházet prach v důsledku větrů způsobených chůzí.